03
Safe Space
aneb Jak pečovat o své duševní zdraví
Come here and listen for a minute:
It’s okay to not be okay
Duševní zdraví už konečně přestává být tabu, ale pořád kolem něj koluje spousta mýtů. Jedním z nich je i představa, že self-care znamená jen koupel s levandulí. Opravdová a dlouhodobá péče ale začíná ve chvíli, kdy si dovolíme vnímat, jak se vlastně máme – a nečekáme, až tělo nebo hlava vypoví službu.
Nemusíš každý den meditovat v lotosovém sedu. Stačí pár minut klidu, třeba ráno u kafe nebo večer bez telefonu. Zkus se sám*sama sebe zeptat: Jak se dneska mám? Co mi vzalo a co přineslo energii? Co pro sebe můžu udělat, aby mi bylo aspoň trochu líp? Pokud ti pomáhá psaní, klidně si myšlenky sepiš – i když nedávají smysl. I to je forma péče.
Péče o duši není o dokonalosti, ale o tom, co funguje tobě. Pro někoho je to osm hodin spánku, pro jiného běhání nebo klid s knížkou. Základ – jídlo, spánek, pohyb a kontakt – je ale dobré mít v merku. Čím dál víc se totiž mluví o vyhoření, a to nejen v práci, ale i u studentů.
„Je důležité připomenout, že se jedná o klinicky definovaný stav, který je vedený v Mezinárodní klasifikaci nemocí a jeho diagnostika náleží odborníkům v oblasti duševního zdraví. Zároveň ale chápeme, proč se pojem ‚vyhoření‘ používá i neformálně, často jako způsob, jak popsat celou řadu příznaků a prožitků,“ říká Bára Pšenicová z Nevypusť duši.
👉 Pokud hledáš terapii, ale nemáš na ni příliš financí, zkus se podívat na nabídky své zdravotní pojišťovny. Například VZP aktuálně přispívá až 500 Kč na 10 sezení, podobné programy mají i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nebo ZPMV ČR. Levnější terapii můžeš najít také přes organizace, které spolupracují se začínajícími terapeuty a terapeutkami – třeba Terapeutický přístav, Meetina nebo Nepanikař, která navíc nabízí i online pomoc nebo mobilní aplikaci.
👉 Pokud potřebuješ podporu hned, nebo terapii teprve zvažuješ, můžeš se obrátit na emailovou poradnu Nevypusť duši nebo využít jejich středeční chat (16–21 h). Akutní pomoc poskytuje nonstop a anonymně Linka první psychické pomoci (116 123) nebo třeba Linka bezpečí (116 111). I když se může zdát těžké říct si o pomoc, nikdy v tom nejsi sám*sama.
Vyhoření totiž nezačíná zhroucením. Může se projevovat ztrátou chuti do věcí, únavou, podrážděností nebo pocitem zahlcení. I to jsou signály, které bychom neměli přehlížet. Možná stačí upravit režim, ubrat z úkolů nebo si s někým promluvit.
„Pozorujeme, že právě mladí lidé narativ o terapiích proměňují a netají se tím, že je vyhledávají. A to je bezva, protože právě první rozhodnutí – říct si o pomoc – bývá to nejtěžší,“ vysvětluje Bára Pšenicová. Terapie není jen řešení krizí – může to být bezpečný prostor pro sebepoznání. A pokud tě trápí finanční stránka věci, existují i levnější cesty. Pojišťovny nebo neziskovky totiž často na terapii přispívají.
S přispěním Nevypusť duši
Jak zvládat úzkost?
Pomoci může jednoduchá dechová technika „na jedničku“. Ta je založená na rytmu krátkého nádechu a delšího výdechu, který tělu dává signál, že se může uvolnit. Hodí se jako rychlá první pomoc i jako každodenní podpora psychohygieny.👇
1. Pohodlně se posaď. Nohy měj na zemi, záda opřená, ruce volně položené – třeba na stehnech nebo břiše.
2. Můžeš zavřít oči, ale není to nutné. Důležité je být v kontaktu se sebou a svým tělem.
3. Nadechni se nosem přibližně na 2 vteřiny – to je ta krátká „hlavička“ jedničky.
4. Pomalu vydechuj ústy na 4 vteřiny – to je naopak ta dlouhá „nožička“ jedničky.
5. Opakuj alespoň třikrát. Ideálně v klidném rytmu, bez spěchu nebo tlaku na výkon.

Podcast
Sebekritika je náš společný rys. Pořád řešíme, jestli život vedeme správně, říkají bratři Trojanovi
